Léky s přidanou hodnotou

Poslední týden jsem proležela v posteli s nejlepšími přáteli po mém boku.

A že se jich vystřídalo: smrkový, diviznový, slézový sirup, Bylinný čaj. Tinktury.

To všechno jsem vyráběla já.

A tak jsem kromě účinných látek bylin užívala také vzpomínky. Otisky lásky v mé paměti.

Smrkové výhonky jsem sbírala ještě za covidu na jedné z našich mnoha společných procházek. Ach, to byla krása, každý den někde společně v přírodě! Tyhle výhonky jsem si přinesla od Karasína, kde nádherně kvetl šeřík. Od té doby jsem smrkové výhonky nesbírala. Smrky jsou teď oslabené, a tak jim je nechávám.  

Zato jsem byla obdarována obrovskou diviznou, která se mi sama vysemenila na zahradě. S diviznami je to na dlouhou trať, protože první rok vytvoří přízemní růžici a teprve druhý rok, kdy už jsou dobře zakořeněné, vyženou do nebe mohutné šlahouny, na nichž každý den vykvétá několik kvítků, které ještě ten den opadají. Divizna chce zkrátka trpělivost a dlouhodobý vztah. Není to žádná přelétavá koketa a počká si na toho pravého.

A co teprve bylinky v čaji! Tam je teprve ukrytých vzpomínek!

Lípu jsme sklidily v zámeckém sadu. A tužebník, to byla taky nádherná procházka! Celou jsme ji strávily s tvářemi zabořenými v jeho omamně kořenně vonících květech. A já z něj ještě uvařila lahodnou šťávu. Bez? Projížďka na kole k rybníku, kde jsme se pak vykoupaly nahé. 

Většina ostatních bylinek pochází z mé zahrady a je sbíraná na svatého Jána. Až na měsíček a sléz, pro které jsem na zahradu chodila každý den až do října.  

 Ach, jak jsem vděčná za tuhle část svého života!

Popíjím vděk, krásu a přináležitost k tomuto nádhernému kraji.

Lásku s přidanou hodnotou.