Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Mnoho nás rodičů cítí, že bychom s dětmi chtěli vycházet a spolužít trochu jinak, než bylo doposud zvykem. Vnímáme se navzájem více jako partneři než jako starší a rozumnější rodiče a malé nezkušené děti. Moudrost našich dětí je ohromující a jejich schopnost nacházet řešení svých obtíží je obrovská, stačí jen správně je podpořit, neumetat jim cestičku, ale zároveň brát vážně jejich potřeby, strachy i vášně.
Vnímáte-li svoje děti jako moudré parťáky, kteří se sem, stejně jako my, přišli učit a souzníte s myšlenkou, že jsme si sem přišli navzájem pomáhat, následující řádky a nahrávky jsou dárkem pro vás. Vycházejí z terapeutické metody Cesta, kterou už mnoho let využívám nejen jako terapeutka, ale také každodenně ve svém osobním životě. Více o tom, jak to děláme, najdete v blogu v sekci Cesta a Vědomý život s dětmi. Je to vlastně způsob života a já bych teď s vámi ráda sdílela velmi osobní interakci mezi mnou a mými dcerami. Jsem jim nesmírně vděčná, že jsou ochotné se mi otevírat a sdílet se mnou své bolesti i radosti, a že navíc souhlasily s tím, že jejich procesy nahrajeme. Z úcty a lásky k nim prosím, aby tyto nahrávky zůstaly na tomto místě a v tomto kontextu, aby sloužily k tomu, k čemu byly vytvořené – jako dárek, inspirace a nezištná pomoc ostatním. Zároveň se omlouvám za všechny rušivé elementy v nahrávkách a své nachlazení :-) – Cesta si sama vybírá svůj čas a přeci jen původní a nejdůležitější záměr byl jejich léčení a jejich osobní pohoda, nejde rozhodně o profesionální nahrávku, ale o pravdivý nefalšovaný živý proces. :-)
Předtím, než se rozhodnete experimentovat a provést procesem i své dítě, přečtěte si prosím knihu Cesta pro děti od Brandon Bays.
V tomto článku také píšu o zlatých pravidlech, která je třeba dodržet, abyste svým dětem pomohli a procesem jim neublížili.
Elišku asi půl roku trápily zvětšené krční mandle. Neměla žádné velké fyzické obtíže, jen huhňavě mluvila a pravá mandle dosahovala až k čípku.
Několikrát během té doby jsem jí nabídla Cestu, ale vždycky odmítla. Jednoho dne se jí mandle zanítily, rozbolelo ji v krku a teprve potom přišla sama. Jen člověk sám ví, kdy nastal čas k léčení a uzdravení. Tehdy vznikla tato Cesta. Během několika hodin ji přestalo bolet v krku a za pár dní ji přešla i huhňavost.
Hanička je moje prostřední dítě. Je hodně jemná a citlivá. Jedné noci se s velkým pláčem vzbudila s noční můrou a svěřila se mi, že se kamarádky ve škole strašily duchem krvavé Mary. Hanička od té doby neměla klid – v noci odmítala spát v dětském pokoji s dětmi a chtěla k sobě někoho dospělého. Během pár dní začala reagovat neuroticky, bála se chodit do školy, školní družiny, jezdit autobusem nebo zůstat sama doma či dokonce jenom jít sama do pokoje. Toho večera, kdy jsme spolu natočily tuto nahrávku, strachy nebyla schopná ani jíst a třásla se obavami z nastávající noci. Hned po procesu se rozhodla jít spát do své postýlky a za pár dnů se všechno vrátilo do normálu. Kromě procesu jsem Haničku podpořila také tím, že jsem zavolala paní učitelce a poprosila ji o pomoc, aby se podobná témata ve škole neotvírala, protože tak si to Hanička přála.
Toto téma, a proto i proces jsou už trochu náročnější, jsou v něm použité i jiné nástroje než ty, které jsou uvedené v knize. Berte ho tedy spíše jako ilustraci mé práce a ukázku, jak s dětmi v Cestě pracují terapeuti.